Blížíci se akce

18.-19.8. Cihelna Králíky
26.8. Letecký den
9.9. Pasíčka
12.9. Apolenka
23.-24.9. RETROMĚSTEČKO

Krizové řízení na webech ORP v Pardubickém kraji

Současná Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, kterou schválila vláda ČR, řadí mezi strategické priority širší zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a přípravy. Stejně tak Audit národní bezpečnosti v závěrečných doporučeních kapitol o přírodních i antropogenních hrozbách hovoří dokonce o formě povinného vzdělávání obyvatelstva ke zvýšení spoluodpovědnosti občanů za své bezpečí.

Pokud má být občan na případné události připraven, musí bezpodmínečně vědět, jaká rizika se vyskytují v jeho okolí a znát postupy sebeochrany. Otázka však je, kde tyto informace může získat.
Odpověď nalezneme v § 12  Zákona o integrovaném záchranném systému, podle něhož Hasičský záchranný sbor kraje seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi. Stejně tak obecní úřady podle § 15 seznamují právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Obdobně podle Krizového zákona obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

Pravda je, že veřejnost z velké části tyto informace aktivně nevyžaduje a jejich potřebu pociťuje až tváří v tvář mimořádné události. Pravidelně se „hlad“ po těchto informacích objevuje chvíli po povodních nebo havárii s únikem nebezpečné látky, ale rychle zase ustává.
Pokud už někdo tyto informace chce získat, zpravidla volí tu nejjednodušší cestu, tedy webové stránky příslušné obce.

Informace na webech v Pardubickém kraji

Pardubický kraj čítá 451 obcí, z nichž mnohé mají jen několik desítek obyvatel. Pro porovnání informací o ochraně obyvatel jsem proto vybral pouze ty velké – obce s rozšířenou působností (ORP). V Pardubickém kraji je jich 15 se správním územím pro celkem více než půl milionu obyvatel. Někdo může namítnout, že podle výše uvedených zákonů nemají obyvatele seznamovat s charakterem ohrožení a připravenými opatřeními ORP, ale obce jako takové. To je sice pravda, nicméně si musíme uvědomit, že těchto 15 ORP je zároveň i obcemi pro svůj základní správní obvod a web ORP je tedy zároveň webem obce. Druhý důvod, proč jsem vybral právě ORP je, že disponují narozdíl od malých obcí zaměstnancem krizového řízení.

Následující hodnocení internetových stránek je čistě subjektivní a vychází ze situace k 29. prosinci 2017.

Kliknutím na tabulku se zobrazí plná velikost.

Začněme obcemi, jejichž internetové stránky by klidně mohly sloužit jako vzor:

Pardubice
Obyvatelé Pardubic naleznou informace pod nabídkou Úřad/Radnice. Nechybí žádná z důležitých příruček, odkazy na aktuální situaci nebo podrobné mapy ohrožení. Na stránce jsou také kompletní informace pro veřejnost v zónách havarijního plánování.

Česká Třebová
V České Třebové umístili odkaz na krizové řízení přímo na úvodní stránku. Obyvatelé se zde dočtou všechny potřebné informace, včetně povahy nebezpečí nebo odkazů na aktuální situaci. Nechybí ani informace o správném chování při mimořádných událostech a odkazy ne nejrůznější příručky.

Žamberk
Na tomto místě uvedu také Žamberk, který má informace dostupné z úvodní stránky a obsahuje velmi mnoho informací. Ty jsou navíc příkladně strukturované a srozumitelné. Web obsahuje kapitolu Ochrana obyvatel s body varování a informování, ukrytí osob, evakuace, nouzové přežití a prostředky individuální ochrany. Po jejich rozkliknutí se ale bohužel dozvíme pouze základní rady typu respektujte pokyny nebo nepodceňujte nebezpečí.

Další internetové stránky již obsahují méně informací o krizovém řízení a ochraně obyvatel – v některých případech téměř nic.

Hlinsko
Obyvatelé Hlinska naleznou informace o krizovém řízení na stránce „Úřad“. Součástí je například jmenné složení krizových orgánů, definice přirozených a zvláštních povodní nebo informace o jednotném systému varování a vyrozumění (ovšem bez doporučení, jak se zachovat).
Informace o charakteru nebezpečí nebo možnostech sebeochrany byste však hledali marně. Místo toho se můžete začíst do slovníku pojmů z krizového řízení.

Holice
Holice na svém webu odkaz „Krizové řízení“ nemají vůbec. Pouze přes nabídku Občan/Starosta/Bezpečnostní rada se můžeme dostat seznamu členů BR a povodňové komise. Informace o charakteru nebezpečí chybí. Po delším hledání jsem nakonec nalezl brožuru s radami a postupy – nenápadně schovanou pod Úřad on-line/Životní situace občana.

Chrudim
Chrudimáci naleznou odkaz na „Krizové situace“ přímo na úvodní stránce webu. Bohužel si ale mohou pouze stáhnout leták k SMS InfoKanálu a přečíst složení Bezpečnostní rady. Stránka obsahuje i výpisy z jednání BR, nicméně poslední je z března 2016. Informace o možném ohrožení a způsobech sebeochrany zcela chybí.

Králíky
Ani obyvatelé Králík nemají přístup k informacím o ochraně obyvatel nejjednodušší. Na webu města sice naleznou příručky s praktickými radami, ale velmi dobře ukryté. Pro jejich zobrazení se musíme proklikat volbou Úřad/Organizační uspořádání/Odbor vnitřních věcí/krizové řízení/aktuální informace, dokumenty ke stažení. Informace o povaze nebezpečí na webu chybí.

Lanškroun
Také v Lanškrouně odkaz na krizové řízení na úvodní stránce chybí. Musíme se nejprve prokliknout na „Městský úřad“ a následně „Informace pro občany“. Informace, ke kterým se takto dostaneme, jsou poměrně vyčerpávající a dozvíme se nejen o povaze nebezpečí, ale také jak v takových případech postupovat. O pravidelné aktualizaci stránky svědčí například nově přidané Bezpečnostní standardy pro pořadatele sportovních, kulturních a společenských akcí.

Litomyšl
Litomyšl má informace o ochraně obyvatel přístupné z úvodní stránky „Občan“. Nalezneme zde postupy pro mimořádné události a stručné informace o krizovém řízení. Přehled ohrožení však chybí.

Moravská Třebová
V Moravské Třebové nalezneme informace v části „Město“ pod odkazem „Bezpečnost ve městě“. Web obsahuje podrobný přehled možných ohrožení i odkaz na brožurku s radami. Ta je však trochu nešikovně schovaná v kapitole o varovném signálu.

Polička
Polička má informace o krizovém řízení přístupné z úvodní stránky pod nabídkou „Městský úřad“. Web obsahuje rady pro havárii s únikem nebezpečné látky a pro případ ukrytí. Nechybí ani odkaz na informace pro občany v zóně havarijního plánování. Obyvatelé si také mohou stáhnout kompletní Krizové a Havarijní plány (v tomto případě je otázkou, zda nejde o chybu webu – podle textu o stažení pro pověřené osoby a jejich umístění ve složce „secure“.)

Přelouč
Také Přelouč má informace o krizovém řízení umístěné pod odkazem „Městský úřad“. Stránky obsahují základní rady a odkaz na příručku pro obyvatelstvo. Přehled možných ohrožení však chybí.

Svitavy
Ve Svitavách jsou informace na webu města přístupné z úvodní stránky v rozbalovací nabídce Úřad/Bezpečnost/Krizové řízení. Obyvatelé zde naleznou pouze odkaz na stránku Ochrana obyvatel na webu HZS ČR a informace o složení Bezpečnostní rady.

Ústí nad Orlicí
Ústečtí obyvatelé naleznou informace o krizovém řízení v nabídce „Úřad“. Kromě výpisů z Bezpečnostní rady nebo úvodu do krizového řízení obsahuje stránka také krátkou informaci s postupy po zaznění sirény nebo po nařízení evakuace. K dispozici je také odkaz „Příručky“, který však není funkční.

Vysoké Mýto
Také Vysoké Mýto má informace o krizovém řízení umístěné pod odkazem „Městský úřad“. Cílovou stránku tvoří tři odkazy na brožury – ukrytí, únik nebezpečné látky a příručka pro obyvatele.

 

Digitální povodňové plány

Další věcí, která mě na webech jednotlivých ORP zajímala, jsou digitální povodňové plány. Webové verze těchto plánů (bez ohledu na to, zda jde o povodňový plán obce nebo celého ORP) má vytvořeno celkem 12 z 15 porovnávaných obcí. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně nákladný a důležitý dokument, měl by být obyvatelům snadno přístupný. Jaká je skutečnost?

  • Odkaz neuveden – Chrudim
  • Odkaz z úvodní stránky – Holice, Králíky, Polička, Přelouč, Vysoké Mýto, Žamberk

Na ostatních webech je odkaz umístěn hlouběji ve struktuře menu a nalezne ho tak pouze ten, kdo o jeho existenci ví a cíleně ho hledá.

Lanškroun: úvodní stránka/mapové služby
Litomyšl: úvodní stránka/o městě
Moravská Třebová: úvodní stránka/město/bezpečnost ve městě
Svitavy: úvodní stránka/úřad/bezpečnost/krizové řízení
Ústí nad Orlicí: úvodní stránka/úřad/krizové řízení

Na tomto místě je pro úplnost vhodné zmínit ještě Pardubice, které sice nemají zpracovaný digitální povodňový plán, ale na svém webu mají podrobné mapy záplavových území.

Tento přehled vznikl v rámci příprav nové verze webu Radyvnouzi.cz. Je možné, že na některých webech ORP jsou informace k dispozici na místě, kde jsem je nehledal (i při použití vyhledávání). V takovém případě budu rád za zpětnou vazbu na michal.bares@radyvnouzi.cz nebo 603 981 272.

Zároveň také prosím vezměte v úvahu, že internetové stránky nejsou jediným způsobem, jak mohou obce s veřejností o ochraně obyvatel komunikovat. Pokud obec nemá informace na webu, neznamená to, že je nešíří pomocí tištěných zpravodajů nebo formou setkání s občany.

Share

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

twenty + 15 =