Začátek června patří už tradičně akci „Rozhledny“ na pásmu CB. Po několikaleté pauze jsme se rozhodli letos vyrazit na kopec i my a zúčastnit se tak této skvělé akce, při níž nadšenci po celé republice vytvoří štafetu. Volba kóty nebyla složitá – Kozlovský kopec v lokátoru JN89FV.
Protože portejbl nebývá jen o vysílání, ale také o pobytu v přírodě, rozhodli jsme se vyrazit na kopec už v pátek odpoledne. Vyndat sedadlo, naložit magirus, antény, další nezbytné věci a mohlo se vyrazit. Cestou se k nám ve Třebové přidal VIX Polabiny společně jsme stoupali do nadmořské výšky 600 m k chatě Maxe Švabinského. Právě na jejím pozemku jsme měli možnost postavit stany a využít elektrickou energii. Za to patří velké poděkování panu Kortyšovi, paní provozní a celému personálu chaty (mimo jiné i za skvělou kuchyni).
Páteční večer byl ve znamení zapojování stanic a zkoušení antén. PSV 1,1 nás příjemně překvapilo a tak jsme se s blížícím se večerem mohli věnovat zlatému hřebu dne – tím byl náš expediční gril. Zatímco steaky a klobásky příjemně voněly, tramín skvěle chutnal, mohli jsme pozdravit účastníky večerních koleček na CB.
Druhý den jsme se probudili do vskutku tropického rána. Naštěstí náš párty stan poskytoval příjemný stín a den jsme tak v pohodě přečkali. To už se ale začínalo stmívat a atmosferické rušení na pásmu utichalo. V 18 hodin už nic nebránilo tomu, aby se na pásmu začala ozývat expedice „Kendy“ z Kozlovského kopce – střídavě na CB a PMR.
Přestože provoz již není takový, jako v dobách největšího rozmachu CB, podařilo se během sobotního večera navázat zhruba dvacítku spojení na CB a další na PMR. Hned 4 spojení byla nad 100 km a dvě na slovenské území. Tím úplně nejdelším bylo 202km dlouhé spojení s expedicí Marco Polo na Pekelník v Malé Fatře.
Přesně v jednu hodinu po půlnoci začala samotná akce, kvůli níž jsme se na kopec vydali. Do rozhlednové štafety bylo přihlášeno celkem 24 stanic, které si postupně předávaly slovo. Ve druhém kole pak jednotlivé posádky představily rozhlednu, od níž vysílají a předaly reporty slyšitelných stanic.
Na Kozlovském kopci jsme nakonec slyšeli rozhledny číslo: 4, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13 a 14.
Celý dojem z této tradiční a povedené akce kazí jen to, že jsme zřejmě někomu tuto kótu „vyfoukli“. Jinak si totiž neumím vysvětlit, proč nám po část sobotního večera „gumoval“ protistanice a při samotné štafetě přemazal předávku z Vojtěchova na Jirku Kostelec s tím, ža tato rozhledna na poslední chvíli vypadla a štafety se neúčastní.