Veřejné slyšení v Senátu

V pondělí 3. března 2013 jsme se v Jednacím sále Senátu Parlamentu ČR zúčastnili veřejného slyšení na téma: Budoucnost financování neziskového sektoru, které uspořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a místopředsedkyně senátu Miluše Horská.

14637_94cd761eec58fc3fa7d69e874dd25389_big

Foto: Senát PČR

Několik postřehů z této akce, na níž vystoupili zástupci ministerstev a odborníci na neziskový sektor:

Kolik nás je? V roce 2012 bylo v ČR 100700 občanských sdružení a jejich organizačních jednotek, 1600 nadačních subjektů, 2000 obecně prospěšných společností a 200 církevních zařízení.

Jak přispívá státní rozpočet na NNO? 91% dotační transfery, 5% veřejné zakázky, 1% půjčky, 0,1% nedotační transfery, 2,5% dary a 0,6% daňové zvýhodnění.

Kolik kdo přispívá (v tisících)? Státní rozp: 6 680 231, Kraje plus Praha 1 523 182, obce mimo Prahu 2 889 148, státní fondy 677 965. Státní rozpočet tak tvoří 56,8% financí z veřejných zdrojů.

Kdo dostává nejvíce? Tělovýchova 41%, Sociální služby 39,1%, zdravotnictví 2,6%, vzdělávání 1,4%, kultura 2,7%, průmysl 2,6%, zahraniční pomoc 3,7%, ostatní 4,2%. Dlouhodobě roste podpora tělovýchovy a  klesá podpora NNO v oblasti zdravotnictví a kultury.

Kdo dává nejvíce? Nejvíce prostředků jde od MŠMT a dále MPSV. Nejméně přispívá Ministerstvo spravedlnosti.

Jak je na tom „náš“ obor? Podpora neziskovek v oblasti požární ochrany a IZS představuje celkem 60 985 000 Kč. Z toho jde 50,3% z obcí, 28,4% z krajů a 21,3% ze státního rozpočtu.

Ministerstvo financí se „snaží“, aby v novém programovém období nebyla vyžadována finanční spoluúčast žadatelů NNO.

Ředitel arcidiecézní charity Olomouc: Přirovnává financování sociálních služeb k veřejné zakázce, kdy stát neví co objednává, kolik toho chce a podmínky sdělí až v průběhu plnění.

Zástupkyně Zeleného kruhu: Většina resortů nemá ujasněno, zda spíše nakupuje služby poskytované NNO, nebo podporuje existenci a rozvoj NNO.

Doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D. z Univerzity Pardubice: Pouze 58,44% NNO podalo daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob. Pozastavuje se u toho, že náklady na zpracování účetnictví a daňových přiznání NNO odhaduje na 100 milionů, přičemž daňový výnos je pouhých 185,6 mil. Kč.
Dává k diskusi možná řešení: Zvýšit hranici odečitatelné položky na 300 000, zavést hranici minimálního obratu pod níž NNO nemusí řešit DPPO (700tis – 1 mil?) nebo změnit kategorizaci daňových příjmů NNO.

Vlastimil Bachor z MFČR – Min. Spravedlnosti pracuje na zákonu o veřejné prospěšnosti. Ve druhé polovině roku ho chce poslat do Vlády a v příštím roce by se mohl projednávat v PS a Senátu. Teoreticky by mohl platit od ledna 2016. Pro uživatele veřejné prospěšnosti chce MF snížit administrativní zátěž.

Většina údajů je vztažena k roku 2012.

Share

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

14 + one =