Zeptali jsme se českých domácností, jak jsou připraveny na nejrůznější mimořádné události a krizové situace. Nezajímalo nás, jestli by přečkaly válku nebo konec světa, ale mnohem pravděpodobnější krátkodobé události.
Průzkum Rescueinfo z. s. probíhal v listopadu letošního roku prostřednictvím internetových dotazníků a zapojilo se do něho 100 českých domácností. Vzhledem k malému počtu respondentů a tomu, že nebyli nijak vybíráni, je nutné brát jeho výsledky s rezervou. Jeho cílem bylo především přimět obyvatele k tomu, aby se zamysleli nad připraveností své domácnosti.
Vytápění
45 % domácností, které nám vyplnily dotazník, používá primárně ústřední vytápění. Téměř třetina domácností pak nemá možnost vytápět domácnost jiným způsobem a byly by odkázány pouze na přitápění kuchyňským sporákem. O tom, že tato situace není nereálná, se přesvědčilo v listopadu 2002 celkem 55 tisíc domácností po havárii v Elektrárnách Opatovice. Mnohem lepší situace je u uživatelů plynových kotlů – jako na jediný zdroj tepla se na ně spoléhá pouhých 11 % domácností. Třetina domácností pak může k vytápění využít pevná paliva – otázka je, kolik z nich má taková topidla, která nejsou závislá na elektrickém napájení (čerpadlo, automatický kotel).
Příprava stravy
Stejně jako v případě vytápění je i na přípravu stravy velká část domácností nepřipravena. 35 % domácností může pro přípravu stravy použít pouze elektrickou energii a 10 % pouze plyn. Pouze 37 % domácností není vázáno na „dálkové“ energie a může v případě nouze použít pevná paliva, propan-butanový nebo lihový vařič. 17 % domácností může pro vaření použít jak elektriku, tak plyn, což ve většině případů postačí. Problém by nastal například při blackoutu, kdy následkem přerušení napájení dojde k narušení dodávek plynu.
Svícení
Další věcí, která nás zajímala, je možnost osvětlení domácnosti při výpadku elektrické energie. Z odpovědí asi nebudou mít moc velkou radost hasiči – pro 35 % respondentů je totiž jedinou možností svíčka. Nejčastější možností (61 %) je bateriová svítilna a poněkud překvapivě také chemické světlo (13 %). Následují petrolejové lampy, elektrocentrály s rozvodem a lampy na propan-butan.
Nabíjení mobilního telefonu
Po každých povodních slýcháme v médiích o problémech s telefonním spojením. Mobilní sítě a jejich základnové stanice jsou v dnešní době poměrně dobře zálohovány, ale baterie v dnešních chytrých telefonech neumožňují dlouhý provoz. Je proto potěšující zjištění, že při výpadku elektrické energie by bez funkčního mobilního telefonu zůstalo pouze 12 % domácností. Nejčastějším způsobem nouzového dobíjení telefonu je nabíječka v autě (76 %), powerbanka (40 %) a solární nabíječka (17 %).
Potraviny a pitná voda
V našem malém průzkumu jsme se také ptali, zda mají české domácnosti základní zásobu potravin a pitné vody. Téměř v polovině domácností se obvykle nalezne zásoba potravin alespoň na 7 dní a v dalších 29 % domácností je takováto zásoba potravin vždy.
Paradoxně mnohem horší situace je v případě pitné vody. Alespoň 2 litry na osobu nemívá 41 % domácností a naopak vždy je pouze v 31 %. To rozhodně stojí za zamyšlení, minimálně po nedávných zkušenostech se závadnou vodou v Praze a Brně.
Nutné léky
V souvislosti s nabíjením mobilních telefonů jsme zmiňovali povodně. U nich ještě chvíli zůstaneme, protože jsou typickou situací, která lidi „odřízne od civilizace“. Zajímalo nás proto, zda v našich domácnostech nechybí zásoba životně důležitých léků alespoň na 7 dní (pokud je někdo z jejích členů užívá). Výsledek nás potěšil, protože bez těchto léků by zůstalo pouze 5 % respondentů.
Finanční hotovost
V České republice je téměř 5 tisíc bankomatů a mnoho z nás s oblibou platí pomocí karty. Při nejrůznějších krizových situacích ale může spoléhání na bankomaty přinést potíže a nás tak zajímalo, jestli jsou české domácnosti na výpadek bankomatu připraveny. Výsledek je opět potěšující – bez základní hotovostí bývá jen 14 % z nich.
Pohonné hmoty a možnost odjet
Při některých událostech je nejlepším řešením odjet pryč do bezpečí. Chtěli jsme proto vědět, jestli naši respondenti mají „kam jet“ a zároveň zda mají ve svých vozidlech zásobu pohonných hmot alespoň na 50 km. Celých 87 % respondentů může v případě krizové situace odjet pryč – nejčastěji na chatu nebo k příbuzným a 82 % oslovených domácností, které disponují automobilem, má vždy zásobu pohonných hmot alespoň na zmiňovaných 50 km.
Jsme připraveni?
Nemá význam diskutovat o tom, která energie je nejspolehlivější. Důležitější je zamyslet se nad tím, jak soběstačnost své domácnosti zvýšit kombinací více energií a to nejlépe tak, aby jedna z nich nebyla závislá na dálkové dopravě. Ukázkovým příkladem ohrožené domácnosti jsou například ty, které mohou k topení i vaření použít pouze elektriku (v našem průzkumu jich bylo 7 %).
O tom, že v připravenosti jednotlivých domácností je velký rozdíl, svědčí poslední otázka našeho dotazníku. V ní měli respondenti uvést, jaká další opatření by jim mohla pomoci. Někdo na rovinu napsal, že nejsou vůbec připraveni, jiní uváděli elektrocentrály, plynové lahve nebo zásoby potravin na několik měsíců.