Národní radiační havarijní plán

Vláda 7. prosince schválila Národní radiační havarijní plán. Jedná se o podrobný (54 stran) dokument, na jehož vzniku se kromě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) podílelo například také Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, krajské HZS, krizové útvary krajských úřadů a řada dalších. Plán vychází z požadavků atomové legislativy a řeší přípravu na radiační havárii vzniklou na území ČR nebo v zahraničí.

K radiační havárii, vyžadující opatření na ochranu obyvatelstva, může dojít nejen na jaderném zařízení, ale také při transportu radioaktivních látek, výbuchu „špinavé“ bomby nebo rozptýlení radioaktivní látky z opuštěného, ztraceného nebo odcizeného radionuklidového zdroje apod. Tyto události mohou mít pouze lokální dopad, který lze zvládnout na úrovni jednoho dotčeného kraje, ale mohou mít také mnohem významnější dopady v rozsahu zahrnujícím více krajů, dotýkající se tedy i více osob s potenciálně vážným ohrožením jejich zdraví. Plán řeší nejen okamžitou reakci, ale také dlouhodobé následky radiační havárie, tedy správu kontaminované oblasti. Konkrétně se jedná o opatření, která umožní bydlení a obnovu sociálních a hospodářských činností.

Zóny havarijního plánování

Není překvapením, že v ČR existují dvě zóny havarijního plánování (ZHP) – jedna v okolí jaderné elektrárny (JE) Temelín a druhá v okolí jaderné elektrárny Dukovany.

ZHP JE Dukovany je stanovena jako území do vzdálenosti 20 km od JE Dukovany s tím, že vyrozumění orgánů a organizací a varování obyvatelstva se zabezpečuje do vzdálenosti 20 km, ukrytí a zavedení jódové profylaxe u obyvatelstva a regulace pohybu osob rovněž do vzdálenosti 20 km, a plánování a příprava evakuace obyvatelstva se zabezpečuje do vzdálenosti 10 km od JE Dukovany.

ZHP Dukovany, zdroj: SÚJB a MVČR

ZHP JE Temelín je stanovena pro opatření k vyrozumění orgánů a organizací a varování obyvatelstva a pro přípravu opatření k ukrytí, jódové profylaxe a pro regulaci pohybu osob v rozsahu území daném plochou kruhu o poloměru 13 km se středem daným kontejnmentem 1. bloku JE Temelín a územím obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. Plánování a příprava evakuace obyvatelstva se zabezpečuje ve vnitřní části ZHP do vzdálenosti 5 km od JE Temelín.

ZHP Temelín, zdroj: SÚJB a MVČR
Základní typy radiačních havárií

Radiační havárie vzniklá na jaderné elektrárně v ČR
Prvotní informace o vzniku radiační havárie by v tomto případě přišla od provozovatele JE, který neprodleně vyrozumí Operační a informační středisko GŘ HZS ČR, krajského HZS a SÚJB. tyto subjekty následně předávají informaci hejtmanovi, starostům obcí s rozšířenou působností, Úřadu vlády a dalším organizacím. Na žádost předsedy SÚJB a/nebo hejtmana kraje je předsedou vlády aktivován Ústřední krizový štáb, je vyhlášen nouzový stav, stanovena nezbytná krizová opatření a na základě návrhu provozovatele JE nebo krizového štábu SÚJB jsou příslušnými orgány krizového řízení zaváděna ochranná opatření.

Schéma komunikace, zdroj: SÚJB a MVČR

Jiná radiační havárie
Prvotní informace může přijít z více směrů a na více míst. Kromě přímého oznámení na tísňovou linku HZS nebo styčné místo SÚJB může vzejít impulz ze Sítě včasného zjištění, která nepřetržitě monitoruje radiační situaci v ČR, nebo detekováním při zásahu HZS. Protože množství ani složení této radioaktivní látky není zprvu známo, je naprosto nezbytné ihned zahájit havarijní monitorování radiační situace, které řídí a koordinuje SÚJB. Na základě výsledků havarijního měření vydává krizový štáb SÚJB návrhy na zavedení ochranných opatření.
Lze předpokládat, že taková událost bude zejména spojena s panikou a velkým zájmem veřejnosti a médií. Ozáření osob by až na výjimky nebylo pravděpodobně příliš vysoké, nicméně životní prostředí a infrastruktura v daném místě by mohly být významně narušeny a obnova území spojená s dekontaminací by mohla být technicky i časově velmi náročná. Psychologické dopady budou v těchto případech pravděpodobně převažovat nad závažnými zdravotními důsledky po ozáření.

Radiační havárie na JE v zahraničí
Pravděpodobnost, že radiační havárie na jaderném zařízení v zahraničí vyvolá nutnost zavádění neodkladných nebo následných ochranných opatření pro obyvatelstvo ČR, je velmi nízká, nikoliv však zcela zanedbatelná. Z hlediska vzdálenosti zahraničních jaderných elektráren od hranic s ČR je nutno vzít v úvahu zejména jaderné bloky provozované ve Slovenské republice v JE Jaslovské Bohunice (37 km od hranic), v JE Mochovce (86 km od hranic) a v JE Paks v Maďarské republice (268 km od hranic). Jihozápadně od ČR je pak nutno zvážit zejména potenciální dopady havárie JE Isar 2, ležící 88 km od hranic, respektive dalších JE provozovaných nebo vyřazovaných z provozu ve Spolkové republice Německo.

Prvotní informace přichází ze země, v níž k události došlo. Na základě Úmluvy o včasném varování o jaderné nehodě obdrží prostřednictvím webové platformy USIE informaci OPIS MV-GŘ HZS ČR a zároveň i SÚJB, co by národní autorita.
Podle jiných úmluv jsou země Evropské unie a Euratomu, okolní státy a Mezinárodní agentura pro atomovou energii informovány o vzniku radiační havárie také prostřednictvím systému WebECURIE. V tomto případě přijde zpráva opět na OPIS MV–GŘ HZS ČR, které ji po jejím přijetí a potvrzení předává SÚJB. Třetím způsobem, jak se ČR může dozvědět o radiační havárii v zahraničí, jsou bilaterální úmluvy (s SK, PL, DE a AT), podle nichž daný stát přímo informuje styčné místo SÚJB.

Neodkladná ochranná opatření

Pokud dojde k úniku radioaktivní látky, je nutno neprodleně vyrozumět odpovědné orgány krizového řízení, zajistit informování a varování obyvatelstva a přijmout co nejdříve taková opatření, aby jejich efektivní dávky z ozáření byly tak nízké, jak lze za daných okolností dosáhnout.

Ukrytí v budově je nejjednodušším, nejrychlejším a relativně efektivním ochranným opatřením. Efektivita ukrytí se zvyšuje s kvalitou utěsnění budovy, pobytem v co nejnižších podlažích a použitím vhodné ochrany dýchacích cest. Hlavním cílem je, aby lidé byli ukryti v době úniku a v době přechodu radioaktivního mraku a snížilo se tak vnitřní ozáření v důsledku inhalace radioaktivních látek a vnější ozáření z radioaktivního mraku. Ukrytí může dávku, kterou by nechráněné osoby mohly obdržet na volném prostranství, snížit několikanásobně až řádově. Současně je nutné obyvatele vyzvat k tomu, aby nekonzumovali potraviny, které nebyly skladovány v obalech a v zakrytých prostorách, a aby nepoužívali vodu z nezakrytých zdrojů.

Jódová profylaxe je specifickým ochranným opatřením, pokud lze předpokládat, že v ovzduší mohou být radioaktivní jódy. Tato situace nastává v případě havárie na jaderné elektrárně. Ochranný účinek je založen na tom, že štítná žláza velmi efektivně absorbuje jód. Po jejím nasycení stabilním jódem k dalšímu příjmu radioizotopů jódu nedochází. Proto je obyvatelstvo v zónách havarijního plánování předem vybaveno tabletami jodidu draselného a tablety jsou předem distribuovány obyvatelstvu v zónách havarijního plánování cestou HZS krajů ve spolupráci s krajskými úřady (do rodin, škol, nemocnic a na pracoviště).

Evakuace pravděpodobně nebude z časových důvodů provedena ještě před únikem radioaktivní látky z havarovaného zařízení a hrozí, že obyvatelé se v jejím průběhu ocitnou nechráněni pod radioaktivním mrakem. Tato varianta proto musí být pečlivě zvážena. I v tomto případě může nastat situace, že dávky obdržené obyvatelstvem budou nižší, než kdyby lidé zůstali ukryti po dobu 48 hodin na kontaminovaném území. Mnohem pravděpodobnější je situace, kdy bude evakuace provedena z ukrytí a až poté, co bude vyhodnocena reálná radiační situace na základě monitorování.

Ukrytí a jódová profylaxe jsou v zónách havarijního plánování realizovány automaticky po provedení varování sirénami a odvysílání předem připravených rozhlasových a televizních relací. Evakuace osob se provádí v závislosti na rozvoji události a výsledcích radiačního monitorování. Osoby nacházející se ve vnitřní části zóny jsou po varování a informování o vzniku havárie prostřednictvím veřejnoprávních médií vyzvány, aby se připravily na evakuaci. Pro zóny havarijního plánování jsou předem připravena i další ochranná opatření, kterými je regulace pohybu osob a vozidel, dekontaminace vč. dozimetrické kontroly, regulace spotřeby vody, potravin a krmiv, opatření na ochranu hospodářských zvířat a další následná ochranná opatření vč. zdravotní péče.

Opatření mimo zónu havarijního plánování

Výše uvedená ochranná opatření jsou připravována pro předem vymezené zóny v okolí jaderných elektráren. Pro ostatní území je nutné je nutné přinejmenším stanovit rámcové postupy a strategie pro řešení takové situace. Jódová profylaxe na území mimo tyto zóny je nerealizovatelná. V současné době není v ČR držena větší zásoba jódových tablet kromě zásob, které jsou požadovány atomovým zákonem. V tomto případě vždy bude zavedeno opatření ukrytí s utěsněním obydlí a doporučením vhodné provizorní ochrany dýchacích cest. Důsledná realizace tohoto opatření může velmi efektivně eliminovat příspěvek dávky z radioaktivních jódů v ovzduší.
Nelze reálně předpokládat, že by bylo potřeba evakuovat osoby z významně rozsáhlejších území, než jak jsou stanovená území zón havarijního plánování. Taková situace by se mohla týkat omezeného počtu osob za specifických podmínek. Lze předpokládat, že bude možné prostřednictvím režimových opatření zajistit, aby dávky osob zde pobývajících nepřekročily stanovené referenční úrovně pro evakuaci.

Následná ochranná opatření

Havarijní fáze postupně přechází do období nápravy stavu, kdy se uplatňuje strategie obnovy území po radiační havárii s cílem zajistit návrat života obyvatelstva na postiženém území do stavu před vznikem havárie nebo přinejmenším do stavu, kdy se evakuované osoby budou moci vrátit do svých domovů a za stanovených režimových opatření budou jejich dávky způsobené kontaminací prostředí nižší než stanovené referenční úrovně.

Na základě výsledků monitorování radiační situace provede SÚJB posouzení rozsahu území zasaženého radioaktivním spadem a jeho rozčlenění na tři základní kategorie:

  1. Nebezpečná zóna – území, na kterém se vylučuje trvalý pobyt obyvatelstva. Vstup je povolen pouze osobám podílejícím se na realizaci nápravných opatření a zabezpečení monitorování radiační situace a na zabezpečení dalších nezbytných
    činností. Předpokládaná efektivní dávka reprezentativní osoby při trvalém pobytu s přihlédnutím k místně specifickým podmínkám při zavádění režimových opatření by byla ? 100 mSv/rok.
  2. Zóna s omezeným přístupem – území, ve kterém by i při zavedení režimových a jiných ochranných opatření byla v důsledku kontaminace území RaL předpokládaná efektivní dávka reprezentativní osoby při trvalém pobytu v rozmezí 20 – 100
    mSv/rok.
  3. Zóna s kontrolovaným pobytem – území, na kterém je pro reprezentativní osobu, která dodržuje stanovená režimová opatření, doporučená opatření v oblasti regulace pitné vody a spotřeby místní zemědělské produkce, včetně sběru místních
    plodin, zajištěno, že součet předpokládané efektivní dávky a předpokládaného úvazku efektivní dávky nepřekročí hodnotu 20 mSv/rok.

Základním opatřením na kontaminovaném území je vydání doporučení nekonzumovat potraviny lokální produkce a nepoužívat pitnou vodu z místních zdrojů do doby, než výsledky monitorování umožní vyhodnotit obsah radionuklidů v potravinách a úvazek efektivní dávky z jejich spotřeby. Zasažené území bude nutné zásobovat dle potřeby a dle možností nekontaminovanými potravinami, krmivy a pitnou vodou. Ministerstvo zemědělství, respektive Státní veterinární správa ČR přijímá opatření pro přežití hospodářských zvířat a způsob jejich zabezpečení, stanovuje trasy pro přesun zvířat do nezamořených oblastí a míst jejich ustájení a určuje lokality na dekontaminaci přepravovaných zvířat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *