Jsou české domácnosti připraveny na krizové situace?

Zeptali jsme se českých domácností, jak jsou připraveny na nejrůznější mimořádné události a krizové situace. Nezajímalo nás, jestli by přečkaly válku nebo konec světa, ale mnohem pravděpodobnější krátkodobé události.

Průzkum Rescueinfo z. s. probíhal v listopadu letošního roku prostřednictvím internetových dotazníků a zapojilo se do něho 100 českých domácností. Vzhledem k malému počtu respondentů a tomu, že nebyli nijak vybíráni, je nutné brát jeho výsledky s rezervou. Jeho cílem bylo především přimět obyvatele k tomu, aby se zamysleli nad připraveností své domácnosti.

Vytápění

45 % domácností, které nám vyplnily dotazník, používá primárně ústřední vytápění. Téměř třetina domácností pak nemá možnost vytápět domácnost jiným způsobem a byly by odkázány pouze na přitápění kuchyňským sporákem. O tom, že tato situace není nereálná, se přesvědčilo v listopadu 2002 celkem 55 tisíc domácností po havárii v Elektrárnách Opatovice. Mnohem lepší situace je u uživatelů plynových kotlů – jako na jediný zdroj tepla se na ně spoléhá pouhých 11 % domácností. Třetina domácností pak může k vytápění využít pevná paliva – otázka je, kolik z nich má taková topidla, která nejsou závislá na elektrickém napájení (čerpadlo, automatický kotel).

Příprava stravy

Stejně jako v případě vytápění je i na přípravu stravy velká část domácností nepřipravena. 35 % domácností může pro přípravu stravy použít pouze elektrickou energii a 10 % pouze plyn. Pouze 37 % domácností není vázáno na „dálkové“ energie a může v případě nouze použít pevná paliva, propan-butanový nebo lihový vařič. 17 % domácností může pro vaření použít jak elektriku, tak plyn, což ve většině případů postačí. Problém by nastal například při blackoutu, kdy následkem přerušení napájení dojde k narušení dodávek plynu.

Svícení

Další věcí, která nás zajímala, je možnost osvětlení domácnosti při výpadku elektrické energie. Z odpovědí asi nebudou mít moc velkou radost hasiči – pro 35 % respondentů je totiž jedinou možností svíčka. Nejčastější možností (61 %) je bateriová svítilna a poněkud překvapivě také chemické světlo (13 %). Následují petrolejové lampy, elektrocentrály s rozvodem a lampy na propan-butan.

Nabíjení mobilního telefonu

Po každých povodních slýcháme v médiích o problémech s telefonním spojením. Mobilní sítě a jejich základnové stanice jsou v dnešní době poměrně dobře zálohovány, ale baterie v dnešních chytrých telefonech neumožňují dlouhý provoz. Je proto potěšující zjištění, že při výpadku elektrické energie by bez funkčního mobilního telefonu zůstalo pouze 12 % domácností. Nejčastějším způsobem nouzového dobíjení telefonu je nabíječka v autě (76 %), powerbanka (40 %) a solární nabíječka (17 %).

Potraviny a pitná voda

V našem malém průzkumu jsme se také ptali, zda mají české domácnosti základní zásobu potravin a pitné vody. Téměř v polovině domácností se obvykle nalezne zásoba potravin alespoň na 7 dní a v dalších 29 % domácností je takováto zásoba potravin vždy.
Paradoxně mnohem horší situace je v případě pitné vody. Alespoň 2 litry na osobu nemívá 41 % domácností a naopak vždy je pouze v 31 %. To rozhodně stojí za zamyšlení, minimálně po nedávných zkušenostech se závadnou vodou v Praze a Brně.

Nutné léky

V souvislosti s nabíjením mobilních telefonů jsme zmiňovali povodně. U nich ještě chvíli zůstaneme, protože jsou typickou situací, která lidi „odřízne od civilizace“. Zajímalo nás proto, zda v našich domácnostech nechybí zásoba životně důležitých léků alespoň na 7 dní (pokud je někdo z jejích členů užívá). Výsledek nás potěšil, protože bez těchto léků by zůstalo pouze 5 % respondentů.

Finanční hotovost

V České republice je téměř 5 tisíc bankomatů a mnoho z nás s oblibou platí pomocí karty. Při nejrůznějších krizových situacích ale může spoléhání na bankomaty přinést potíže a nás tak zajímalo, jestli jsou české domácnosti na výpadek bankomatu připraveny. Výsledek je opět potěšující – bez základní hotovostí bývá jen 14 % z nich.

Pohonné hmoty a možnost odjet

Při některých událostech je nejlepším řešením odjet pryč do bezpečí. Chtěli jsme proto vědět, jestli naši respondenti mají „kam jet“ a zároveň zda mají ve svých vozidlech zásobu pohonných hmot alespoň na 50 km. Celých 87 % respondentů může v případě krizové situace odjet pryč – nejčastěji na chatu nebo k příbuzným a 82 % oslovených domácností, které disponují automobilem, má vždy zásobu pohonných hmot alespoň na zmiňovaných 50 km.

Jsme připraveni?

Nemá význam diskutovat o tom, která energie je nejspolehlivější. Důležitější je zamyslet se nad tím, jak soběstačnost své domácnosti zvýšit kombinací více energií a to nejlépe tak, aby jedna z nich nebyla závislá na dálkové dopravě. Ukázkovým příkladem ohrožené domácnosti jsou například ty, které mohou k topení i vaření použít pouze elektriku (v našem průzkumu jich bylo 7 %).

O tom, že v připravenosti jednotlivých domácností je velký rozdíl, svědčí poslední otázka našeho dotazníku. V ní měli respondenti uvést, jaká další opatření by jim mohla pomoci. Někdo na rovinu napsal, že nejsou vůbec připraveni, jiní uváděli elektrocentrály, plynové lahve nebo zásoby potravin na několik měsíců.

Share

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

16 − 5 =